Květen 2015

Cora Carmack - Losing It (Losing It, #1)

24. května 2015 v 20:38 | Illandris |  Cora Carmack
"Jak to, že jsem pořád ještě panna?" ztrápeně si opakuje každý den při pohledu do zrcadla Bliss Edwardsová, na první pohled úspěšná a bezproblémová studentka herectví obklopená množstvím přátel, kteří však absolutně netuší, čím se jejich pohledná a inteligentní kamarádka užírá. Hodlá skoncovat s panenstvím - jenže ten pravý stále ne a ne přijít.
V okamžiku, kdy se její sexem protřelá kamarádka Kelsey dozví, že Bliss není přes svůj "handicap" ani lesbička, ani nehodlá odejít do kláštera, navleče ji do úzkých šortek a trička s tak velkým výstřihem, jaké by si samotná Bliss nikdy neoblékla. A potom ji s prohlášením "konečně si vrzneš" odtáhne do blízkého baru, kde ji po konzumaci několika panáků na kuráž vybízí, aby si našla kvalitního milence na jedno použití. Bliss prchá zbaběle na záchod, ale cestou narazí na zajímavého mladíka jménem Garrick, zabraného do čtení Shakespeara. Neplánovaně přeskočí jiskra a Bliss má tu noc skutečně šanci prožít pohádkový sex…, ze kterého však na poslední chvíli s mnoha nepodařenými výmluvami vycouvá.
Další den ráno, první hodinu posledního semestru, Bliss málem omdlí: zjišťuje, že Garrick, který před necelými osmi hodinami ležel nahý v její posteli, je jejím novým profesorem!

Losing It (Losing It, #1)Losing It (Losing It, #1)

Markus Zusak - Zlodějka knih

16. května 2015 v 18:37 | Illandris |  Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě. Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká. Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.

Zlodějka knihThe Book Thief

Destrukční deník 1

2. května 2015 v 19:25 | Illandris |  Keri Smith
Na tuhle knihu se nedá napsat žádné klasické hodnocení, takže jsem se rozhodla, že tu postupně budu ukazovat jednotlivé stránky, které mám hotové, abych se o tu zábavu taky podělila:) Jestli někdo ještě neslyšel o Destrukčním deníku, tak je to kniha plná stránek s různými úkoly, které se plní buď formou uměleckou, anebo tou destrukční. Já osobně jsem zvolila tu první formu, protože mě to baví mnohem víc a navíc mám zafixované, že knihy se opatrují. Neumím si představit, že bych knihu třeba vláčela bahnem nebo tak. Stránek už mám hotovo poměrně dost, ale budu je sem dávat zhruba po pěti, aby mi to na chvilku vydrželo:)